Den setkání se skupinou  B  A pod vedením gen.maj. RNDr PaeDr V. Ložka, DrSc. Místo setkání: Havrania skala(1155m), čas setkání: 11:00. Obávajíce se, že čerstvé skupině nebudeme uťapaní po třech dnech stačit, vydali jsme se na cestu brzy, abychom si ještě před jejich příchodem odpočali. Cestou do třísetmetrového stoupání jsme V.Ložka několikráte prokleli za volbu místa setkání. V deset jsme nicméně dorazili nahoru. Tam jsme si dosyta odpočali, neboť skupina  B  A měla hodinové zpoždění (dorazili do Dobšinské Ľadové jaskyně v 8:51). Po dvanácté konečně dorazili a Vojen proklel sám sebe za volbu místa setkání. Poté jsme obědvali, opět odpočívali a fotili všechno, co na skále rostlo. Ve 14:00 jsme se pak konečně vydali na další cestu.
Mé a Lucčiny obavy, že nebudeme stačit, se naštěstí ukázaly jako zcela zbytečné. Jednak druhá skupina cestou asi 5x přestupovala a byla značně nevyspalá, jednak jsou to všichni vesměs botanici a do jednoho nadšení fotografové, takže jsme stavěli zhruba každé tři metry, aby si vyfotili nebo určili nějakou tu rostlinku. A když už jsme nestavěli kvůli rostlinkám, zpravidla se po prvních sto metrech někde ztratil Tomáš.
Z Havraní skály jsme se vydali zpátky do půli svahu k Občasnému prameni (pramen má kolísavý průtok od 0 do 49 l/s - bohužel nikde se nedozvíte, jak rychle se průtok mění) a odtud už mimo značky na sever a pak po hřebeni mezi Sokolem a Zajfy ke Glacké cestě a na Geravy. Na Geravách jsme si dali čaj či pivo a vydali se k Zejmarské roklině. Chtěli jsme ji projít shora dolů (k nelibosti Lucie, a jak se ukázalo, i Tomáše), ovšem turisti schválně jednosměrky značí jen správným směrem, tak jsme ji našli až na druhý pokus. Roklina je to velice strmá, asi 200m převýšení na 0,8km délky. K spánku jsme se pak uložili v sedle nad Dedinkami.